Dictionary entry

καινότης

G. Abbott-Smith's A Manual Greek Lexicon of the New Testament

καινότης, -ητος, ἡ

(< καινός), [in LXX: III Ki 8:53, Ez 47:12*;]

1. novelty (Thuc., Isocr., LS, s.v.).

2. freshness, newness: ἐν κ. ζωῆς (v. Lft., Notes, 296), Ro 6:4; ἐν κ. πνεύματος, Ro 7:6.†