κατ-εσθίω
("perfective" comp. of ἐσθίω, q.v., and cf. M, Pr., 111), [in LXX chiefly for אכל;]
to eat up, devour: c. acc., of seed, Mt 13:4, Mk 4:4, Lk 8:5; τέκνον, Re 12:4; βιβλαρίδιον, Re 10:9, 10; metaph., οἰκίας, Mt 23:13, Mk 12:40, Lk 20:47; τ. βίον, Lk 15:30; c. acc. pers., Jo 2:17(LXX), II Co 11:20, Ga 5:15, Re 11:520:9.†