προσ-δοκάω, -ῶ
(the simple verb exists only in the forms δοκέω, -εύω), [in LXX: Ps 103 (104):27 (שׂבר pi.), etc.;]
to await, expect: Mt 24:50, Lk 3:1512:46, Ac 27:3328:6; c. acc. pers., Mt 11:3, Lk 1:217:19, 208:40, Ac 10:24; c. acc. rei, II Pe 3:12-14; c. acc. et inf., Ac 28:6; c. inf., Ac 3:5.†