ἐπίσημος, -ον
(< σῆμα, a mark), [in LXX: Ge 30:42 (קָשַׁר), Es 5:48:13, I Mac 11:37 14:48, II Mac 15:36, III Mac 6:1 *;]
1. bearing a mark; of money, stamped, coined.
2. Metaph.,
(a) in good sense, notable, illustrious: Ro 16:7;
(b) in bad sense, notorious: Mt 27:16.†