μνημεῖον, -ου, τό,
[in LXX for קֶבֶר, קְבוּרָה;]
1. a memorial, record (cl., cf. Wi 10:7).
(a) (cl.) a monument: Lk 11:47;
(b) a sepulchre, tomb (Ge 23:6, 9, Is 22:16, al.): Mt 23:29, Mk 5:2, Lk 11:44, Jo 5:28, and freq. in Gospels, Ac 13:29.
SYN.: μνῆμα.